cykloexpedice

ZE ŽENEVY NA KOLE DOMU  

Loni na začátku března po mém návratu z cykloexpedičky po Katalánsku mi volal můj kámoš Pekky s otázkou co plánuju na léto prý by chtěl projet na kole pohoří Jura a Alpy.Tak jsme začali plánovat i když Pekky měl už téměř vše naplánováno asi na tom makal když jsem byl v Katalánsku . Nejdříve jsme  se chtěli nějak dopravit Lionu ale na konec jsme  sehnali letenky do Ženevy za pouhých 1600 kč včetně přepravy kol takže nebylo co řešit. Přidali se k nám ještě dva spolucestovatelé šífák Jirka a kovář Petr. Na jaře jsme podnikli pár stmelovacích víkendových výletů  a 26 června se sešli na letišti.     

 26.6.Ženeva - Bassins  46 km

Letadlo mělo trochu zpoždění tak jsme přistáli asi ve tři odpoledne.Hned  mi bylo jasný že jsme tu správně všude kolem reklamy na hodinky a čokoládu. Bedny s  koly a cyklobrašny jsme naložili na letištní vozíky a vyjeli se vším ven před letiště a zrovna začalo pršet. Trošku nervózně jsme začali rozbalovat krabice jestli během přepravy nedošlo k nějaké újmě.Až na trochu zlomený bovden a Pekkyho zapomenutý držák na GPS bylo zatím vše v pořádku.Tak asi po hodině montování jsme naskočili na kola a rychle pryč z letiště vstříc novým zážitkům. Hned z letiště je značená cyklostezka (jak jsme se později přesvědčili značení sítě cyklostezek je ve Švýcarsku  perfektní) tak po ní městem jedeme k jezeru kde u slavného vodotrysku děláme naše první společné foto. Po cyklostezce č.1 ze Ženevy jedeme na Nyon nejdříve podél jezera pak vedle silnice s dost hustým provozem kde nás míjej samý drahý káry asi jako u nás.Zase začíná pršet tak stavíme na pumpě kde ještě kontrolujeme kola dofukujeme gumy dotahujeme pedály a naivně čekáme až přestane pršet. Nepřestalo. V Nyonu odbočujeme vlevo po cyklotrasu č. 7 a pomalu začínáme nastoupávat do pohoří Jura. V půl devátý večer u městečka Bassins ve výšce 735 m.n.m. vybíráme místo na spaní. Stavíme stany já stan za dvě stovky z hypermarketu Peťa vytahuje fungl novýho culemana Pekky stan nemá protože ho asi 14 dní před odletem ztratil. Stan který s čechohavajanem Standou Papežem objel na motorce celý svět tak se potrestal tím že si vzal jen plachtu ale téměř všechny noci spal s Jirkou v jeho prostorném stanu. Nic nevaříme jíme zásoby z domova. Pořád prší.    

27.6.Bassins - Baumles  67 km  

Probouzím se do deště.Potom na chvíli přestanou kapky bubnovat o plachtu stanu tak vylézám ven kluci zrovna taky.Tak rychle balíme házíme do sebe trochu jídla a vyrážíme. Ve vesnici u obecní pumpy nabíráme vodu.Pekky má trochu strach že bude plná bakterií z místních pastvin tak mu říkám že je na expedici a musí něco vydržet. Nad městečkem se nám do cesty připletli cestáři zrovna stříkali cestu nějaký penetračním postřikem a jak do toho zrovna pršelo tak jsme od toho byli celí zasviněný. Tu barvu mám do dneška na ráfku. Trochu klukům ujíždím tak na ně čekám pod přístřeškem s mapou a info tabulí. To už ale jsme skoro na hřebeni pořád prší tak zastavujeme v 1250m.n.m na statku s cedulí prodej sýra. Kupujeme asi 30dkg Gruyere a bagetu.Je vynikající. Tak baštíme ten báječnej sýr na takový verandě toho statku a čekáme jestli nepřestane pršet a nepřestává. Tak vyjíždíme do toho slejváku navlečený do goretexu. Vyjíždím  první s Jirkou po hřebeni Jury asi po pěti kilometrech  zjistíme že Pekky s Peťou nikde tak volným tempem pokračujeme tou i v tom lijáku překrásnou a opuštěnou krajinou s tím že nás dojedou. S těchto hřebenů jsou nejkrásnější výhledy na alpy hlavně masív Mont Blancu. Párkrát jsem už měl štěstí odsud pozorovat třeba východ slunce je to fakt nádhera .Bohužel  teď jsme viděli asi tak na 300 metrů. Pomalu sjíždíme s Jirkou do vesnice v údolí asi 40 minut čekáme na kluky pod střechou na pumpě.Je nám docela zima je totiž jen 6 stupňů nic moc na konec června tak jedem čekat do nejbližší hospody. Kluci jsou tady asi za 30 minut s tím že Peťa měl defekt a zjistil že nemá náhradní duši.Tak mu Pekky dal svou Peťa ji hned při montáži proříz u ventilku tak asi na potřetí se jim podařilo zalepit na namontovat tu starou. No tak teď se tomu u horkého čaje v teple smějeme. Pro místní jsme taky trochu atrakce hlavně Pekky který si natáhl do sandálů přes ponožky igelitový tašky proti vodě. U pumpy kupujeme benzín do vařiče neberou hotovost takže 0,8 franku platíme kartou. Jedeme podél jezera Lac de Joul a za ním na další hřeben Jury do města Vallorbe.V místním supermarketu nakupujeme kluci nějaký víno já abstinent hlavně čokoládu. Odtud přes další hřeben na Neuchatel. Přestává pršet v dálce se leskne hladina Neuchatelského jezera a přes ocelově šedou oblohu začíná prosvítat odpolední slunce krásná atmosféra tak hodně fotíme. Při sjezdu se Peťovi odlepila záplata tak opravujeme. Pomalu hledáme místo na spaní Pekky chce rovinku má ji mít. Na primusu vaříme polívku stavíme stany na obzoru se občas z mraků vyloupne Matterhorn. Do týhle pohody Peťa zoufale prohlásí že ztratil telefon.    

28.6.Baumles - Wohlen  100 km

  Ráno vystrčím hlavu ze stanu a z Péťova příbytku se ozývá nějaký rámus a za chvíli šťastný výkřik mám ho. No vida telefon je na světě.Tak že balení ke snídani kus kus, čaj a kafe.Když cestuji sólo tak mi ranní balení a snídaně trvá tak 40 minut již druhé ráno mi bylo jasné že s touhle partičkou to dřív jak za hodinu a půl nedokážem.Při sjezdu k jezeru mi nějak začíná chroupat v zadní nábě přitom fungl nová ložisková Novatech.Prostříkal jsem jí olejem a ať se děje vůle boží. Za tři dny to přestalo jezdím na ní dodnes. Podél jezera a mezi vinicemi po příjemné cyklostezce přijíždíme do Neuchatelu. Prohlížíme město nakupujeme a na pobřežní promenádě část nákupu hned likvidujeme. Objíždíme východní konec jezera tím máme za zády Juru před námi je asi třiceti kilometrová placka a za ní už v plné kráse vykukují alpy. Je velice příjemné že dnes téměř nepršelo. Ale aby to nebyla nuda tak Petr zase píchnul duši si samozřejmě ještě nekoupil.Takže se musí sáhnout do Pekkyho rezerv. Peťa při montáži duši opět prořezává u ventilku. Ve městě Kerzers navštěvujeme veloshop necháváme zafrézovat otvor pro ventilek v Petrově ráfku a nakupujeme duše. Dál už pokračujeme podle řeky Aere směr Bern. Jedeme po příjemné cyklostezce lesem najednou za zatáčkou se objeví policajt se psem přes rameno malý samopal říkám si co se děje on se na mě jen usměje a já pokračuji dál za další zatáčkou je vysvětlení. Malá atomová elektrána nenásilně posazená do malebného údolí. Neuvěřitelné. Asi 10 kilometrů před Bernem hledáme místo na spaní. Po krátkém dohadování volíme docela pěkné místo ve stráni nad řekou na kraji lesa mezi složením dřevem které krásně voní. Nějak mi začíná stávkovat primus tak musím vyčistit trysku. Za půl hodiny už funguje tak vaříme, povídáme a sušíme mokré věci.    

 29.6.Wohlen - Bumbach  79 km

Vstáváme docela brzo rychle zabalíme a sjíždíme dolů k řece. Je docela pěkné ráno Petr toho využívá zastavuje u vody svléká se do naha a už se mydlí za ušima je velice čistotný. No nám třem ostatním zatím stačí ještě čistota z domova. Na předměstí Bernu trochu nakupujeme a snídáme. Bern se nám velice líbí . Provoz je docela přijatelný asi je to tím že velká část populace jako dopravní prostředek používá kolo. Bicykly jsou zaparkovány všude a jsou jich bez nadsázky tisíce. Po městě trochu bloudíme ale to nevadí aspoň si ho prohlédneme. Projíždíme nějakým parkem a najednou mi nějaký voják se zbraní přes rameno před kolo strká železnou zábranu. Jen tak tak všichni projedeme a o kus dál u nějaké vily stojí fronta lidí. Na vile vlaje americká vlajka aha americká ambasáda a lidi asi jdou prosit o víza jako u nás a ten voják byl pravej americkej empík. Dál pokračujeme podél řeky  na Thun. No a nyní máme na výběr buď rovinatou cestou podél jezer nebo horskou přes kraj Ementhal. Ta druhá je delší zato náročnější tak jdem do ní. A nelitovali jsme.  Začali jsme stoupat do prvního sedla. Svítí sluníčko a je i trochu vedro, Zastavujeme ve vesnickým obchůdku ochutnáváme sladkosti z místní pekárny a doplňujeme tekutiny. Klukům trochu ujíždím tak na ně musí občas čekat. Přichází několik zatáček vraceček a jsem v sedle 1167 m.n.m.čekám na kluky. Z průsmyku sjíždíme asi 300 výškových metrů a hned přichází zase stoupání do vesnice Schangau. Už ve vesnici byla cedulka kemp 3 km tak si říkáme že teplá sprcha by bodla. Je rozhodnuto utratit nějaký franky za ubytování. Osm franků za osobu a stan je docela láce. Na recepci jsou zdarma instantní těstoviny se sýrovou omáčkou ve sprchách teplá voda tak že maximální spokojenost.             

 30.6.Bumbach - Vitznau  81 km   

Ráno se po vrcholcích okolních hor povalují mraky v údolí je mlha. Hned z kempu začínáme stoupat do hor po cyklotrase č.4 po chvíli končí asfalt a začíná šotolina. Mlha a mraky zůstali v údolí je krásně a kolem nás přenádherná Ementálská krajina. Nečekal jsem že ve Švýcarsku najdeme místo kde jako by se zastavil čas. Míjíme starobylé statky všude vůně sena,čerstvě posečené trávy a výkalů od krav to jen dobarvuje tu krásnou atmosféru. Jsme tou krásou všichni úplně dojatý hlavně Pekky který s toho všeho začal nadávat na komunisty že tady měl být už před pětatřiceti lety a ne až teď. Po šotolině vystoupáme do sedla Kammeriboden 1316 m.n.m. Cestou dolů asi 3 km do městečka Sorenberg se před námi otevírají nádherná alpská panoramata tak závěrky u foťáků cvakají o stošest. Tak si malinko odpočinem protože za Sorenbergem nás čeká další stoupání do sedla Glaubenbielen 1611 m.n.m. Trochu jsme podcenili zásobu tekutin já se ještě na začátku stoupání rozdělil o vodu s Jirkou. V jedné zatáčce sice stojí vana plná vody určená jako napajedlo pro krávy no ale nechce se mi riskovat oni ty okolní louky jsou plný kravských hovínek. Tak jedu na sucho. V sedle je stánek kde prodává korpulentní pani v místním lidovém kroji produkty okolních sedláků. Nápoje jsou k mání také. Pivo je levnější než voda a jiné nealko nápoje tak mě ta moje abstinence přichází draho no nedá se nic dělat. Dopřávám si báječnou jelení klobásu . Asi 40 minut čekám na kluky první přijíždí Petr pak Jirka s Pekkym ten je úplně mokrý. Cestou si i v oblečení a přilbou lehnul do té vany co jsem si zní chtěl nabrat vodu. Je nádherné počasí. Ale aby to zas nebyla taková idylka tak Peťa píchne asi 300 metrů pod sedlem.Tak zas lepení. Sjezd je 13 km dlouhý s převýšením 1300 m. Pod kopcem má Petr zas prázdné kolo. Jak se mu přehřáli ráfky tak se mu odlepil flastr. Údolí které se mi zdá  po té celodenní vysokohorské kráse a opuštěnosti strašně přelidněné všude jsou načinčané autosalony a supermarkety tak na mě přichází taková nějaká deziluze a taky únava. Ale za chvíli jsme u jezera s nevyslovitelným názvem Vierwaldsttatersee.Přejmenováváme ho na Lucernské podle největšího města na břehu. Přes jezero se musíme dostat přívozem který zrovna přijíždí ale obsluha nám oznamuje že to byla poslední jízda a musíme počkat do rána. Na štěstí nám kolem jdoucí hodný pán poradil že o kilometr dál je další přívoz. Za půl hodiny jsme naloděný a plavíme se na protější břeh. Z přístavního městečka jedeme asi kilometr po silnici nad jezerem a pod námi se objeví pláž.Snášíme kola dolů k vodě skvělé místo na nocleh.Jen Jirka trochu brblá protože na pláži nejsme sami. Piknikuje tu nějaká mezinárodní partička s překrásnou asiatkou v plavkách tak že spolu s pěkným západem slunce je na co koukat.Vaříme,koupeme se v jezeru. Stany nestavíme spíme pod širákem. 

1.7.Vitznau - Klonthalersee  56 km. 

  Ráno vyjíždíme z pláže v 8.00 po pobřeží jezera.je to docela pěkný. Ve městě Brunnen si s Pekkym kupujeme švýcarský nože že si prej musíme pořídit nějakej suvenýr buď nůž nebo si uložit prachy do švýcarský banky. V Muotathal Peťa zjištuje že má zatuhlej článek u řetězu tak ho rozhejbáváme. Pragelpass není nějak vejškově výraznej  zato stoupání je fakt ostrý. Pouze jedna vracečka jinak se cesta vlní kolmo do sedla. Ve stoupání na kluky třikrát čekám. V sedle fotíme já se na loukách snažím najit protěž ale nedaří se. Tak jsem naškubal pár jinejch alpínek na památku. Z průsmyku sjíždíme do prvního kempu sotva postavíme stany strhne se parádní bouřka. Během 10 minut mám ze stanu bazén. Po dešti z něj vylejvám vodu pro Švýcary jsem docela atrakce. Večer sedíme ve společenským stanu a klábosíme kluci pijou víno já s Pekkym nealko pivka. Zase začíná pršet. Když se vrátíme do stanů mám v něm zas kaluže už nic nevylejvám ale novým Švýcarskem propichuju podlážku aby měla kam odtékat.

 2.7. Klonthalersee-Trubbach  63 km

Celé dopoledne prší jako z konve tak čekáme ve společenským stanu.Nakonec vyjíždíme v dešti podél jezera. Při focení ztrácím můj novej švýcarák. Zjišťuji to až dole v údolí strašně mi to kazí náladu.Vůbec se mi nechce šlapat. V údolí potkáváme Čechy Peťa dostává jeden Bráník a moc si ho vychutnává. Podél jezera vede cyklostezka tunelama je to pěkný ale mám mrzutou náladu kvůli tomu noži. Blížíme se k Lichtenštejnsku tak za poslední franky nakupujeme čokolády. Pořád prší tak se schováváme v tunelech a pod mostama. Nakonec nacházíme spaní na fotbalovém hřišti jsou tam umyvadla s vodou a střecha kde se můžeme schovat. Jirkovi se to nelíbí ale když dostane horký kafe tak přestane remcat. Pekky vaří těstoviny se slaninou moc se mu povedli. Až pozdě v noci zjistíme že přístřešek je osvětlen přes pohybový čidlo tak ho musíme zakrejt.

3.7.  Trubbach-St.Gallenkirch  75 km

 Sotva Pekky vylez ze spacáku tak už nevím v jaký souvislosti řek že až umře tak bude jezdit na kole úplně sám. Jsme v Lichtenštejnsku švýcarská etapa je za náma. Ve Vadůzu  Pekky potkává nějakého kámoše z Ústí. V suvenýrech nakupujeme nálepky na kola a já si kupuju novej švýcarák. V Lichtenštejnsku v podstatě neudělám ani jednu fotku.Knížecí hrad je obehnán lešením a nad věží trčí jeřáb.Na rakouskejch hranicích si jdeme s Pekkym stoupnout do fronty aby nám dali do pasů výstupní razítka. Ve Feldkirchu jedeme na nádraží tam se loučíme s Peťou  musí se přiblížit kus vlakem aby to stihnul do soboty domů. Dál pokračujeme podél řeky do Bludenzu tam odbočujeme na Silvrettu. Začínáme pozvolna nastoupávat.Kousek nad St.Galenkirchem se zabivakováváme na starým zastřešeným dřevěným mostu. Akorát začne pršet. Rychle vaříme pak zabíjím čas focením a psaním. Začíná mě parádně bolet zub. Je docela zima.

 4.7.  St.Gallenkirch-Imst  98km

Asi v 8 hodin odjíždíme z našeho mostu na kterým se krásně spalo. V poslední vesnici před stoupáním nakupuju čokolády a red bull. Zase začíná pršet a prší skoro neustále až do sedla. V průsmyku jsem v 11.15 bylo to 22 kilometrů průměrná rychlost 7,8 km. V suvenýrech kupuju nálepku na kolo a nemůžu se dočkat kluků. Mojí český vlaječky si všimnul řidič českého autobusu tak si se mnou přišel pokecat. Mezi tím přijeli kluci se spožděním hodinu a půl. Jdeme do hospody na čaj. Pekky si dává po dlouhý době jedno pivko a je zněj úplně na šrot. A prej mě v tomhle průsmyku adoptuje za bráchu. Oblékáme na sebe všechno co máme jsou 4 stupně a začíná sněžit. Zdravím se z českým autobusem a začínám sjíždět dolů. Před Landekem jedeme kolem výrobny tirolskýho špeku. Zastavujeme a já nakupuju ve velkým.Sjíždíme k Innu tam potkáváme Čechy. Kluka s děvčetem jeden z nich jede na lehokole. Pekky si ho od něj půjčuje ujede sotva metr a válí se na zemi. Bivak nacházíme u potůčku co se vlévá do Innu.

5.7. Imst-Schvaz  91km

 V noci moc neprší. Ale ráno než zabalíme klukům to strašně dlouho trvá začne pršet. Cesta údolím do Innsbrucku je celkem pěkná. Innsbruck nás pro změnu vítá deštěm. Pekky se na mě trochu nasere protože nechci jed jeho zkratkama. Tak se trochu ztratíme ale po chvíli se zase najdem u teologický fakulty. Historický město je docela pěkný ale poměrně malý.. Cesta s Innsbrucku je pěkná pruda a střídavě pořád prší. Nakupujeme já jsem strašně nevrlej. Nakonec jen po 90 kilometrech jedeme do kempu. Rozhoduju se že nebudu stavět stan budu spát jen pod plachtou. Docela si užívám teplou sprchu. Jirka se snaží prát a sušit v sušičce. Před setměním do kempu vtrhne horda Rumunů kteří tu jsou zřejmě na práci. Kluci mají strach že nás do rána okradou. Pekky ze strachu si chce sundat sedlo a přední kolo a vzít si ho do stanu. Jirka po hodině sušení prádla zjistil že ho nedal do sušičky ale do pračky. To mu asi do rána neuschne.

6.7. Schwarz-Fibberbrunn   94km

Z kempu zase kolem Innu strašná otrava.V prvním městě se stavujeme na kávu já odjíždím první na druhý křižovatce se ohlížím a kluci nikde. Jedu až do Jenbachu a volám Pekkymu jsou ještě ve Schwazu tak na ně čekám asi půl hodiny. Projíždím městečkem a začne mě otravovat policajt že prej jedu jednosměrnou  posílám ho do hajzlu. Po chvíli jsou tady kluci tak pokračujeme společně ale po špatné cestě. Je to polňačka ale pár metrů vedle dálnice. Mě to zas tak nevadí nostalgicky vzpomínám co jsem se autem po ní najezdil. Konečně jsme ve Worglu a odbočujeme do hezkého údolí směr St.Johan.Je to paráda začíná být vidět Wilder Kaiser. Akorát před St.Johanem jedeme kus po hlavní silnici se strašným provozem. Na náměstí si kupuju nálepku Tirol. Kousek nad městem byl vidět slavnej Hanenkam. Směrem na Lofer si máme možnost si vybrat ze dvou údolí jedeme tím delším. Máme zase problém z výběrem bivaku. Vybíráme místo za složeným dřevem Jirkovi se to zase nelíbí protože jsou na dohled baráky už mě s tím trochu štve. Pekky natahuje plachtu snad nebude moc pršet.

 7.7. Fiberbrunn-St.Georgen  102km

Ráno projíždíme krásným údolím směr Lofer podél nádhernejch dravejch říček všude je spousta vodáků. V Loferu potkáváme Čechy . Včera jeli Grossglokner prej sněžilo a bylo pod nulou. Na Saalachu fotím vodáky zrovna se jeden cvaknul a ostatní honěj jeho loď.Až do Bad Raichenhal jedeme po pěkný šotolinový cestě pěkným údolím. Ve městě nakupujem i na neděli protože mají zavřeno. Přijíždíme na soutok Saalachu a Salzachu nic moc ani to nejde vyfotit je to tu všechno strašně zarostlý. Ve městě Laufen si dáváme zmrzku. Po nádherným mostě přejíždíme na Rakouskou stranu. S výběrem bivaku jsou zase problémy tak se trhám a vybírám si místo u řeky s lavičkou a přístupem do vody. Koupu se v řece za chvíli přijížděj kluci trochu se hádáme. Já prostě nechci strávit hodinu dohadováním kde budeme spát. Chci si usušit mokrý věci ještě z Alp dokud je trochu sluníčko. Kluci se mnou povečeřej a pak odjíždej spát někam do lesa. Zůstávám sám. Píšu, esemeskuju, telefonuju a jdu se natáhnout.

8.7. St.Georgen-Obernzeel  142km

 Ráno ignoruju budík budí mě až příjezd Pekkyho. Hned mě nasere jeho řečma. Začíná být celkem pěkný počasí tak docela valíme. Trochu klukům ujíždím tak v Burghausenu čekám a fotím místní hrad. Na soutoku Salzach Inn jíme. Já hned šlápnu do pedálů a ujíždím asi 45 minut čekám a pak mi přijde od Pekkyho sms že seděj v hospodě. Tak kašlu na čekání a valím dál. V Obernbergeru jedu na krásný náměstí, fotím chvíli čekám kluci nikde tak jedu dál. V Schardingu si na informacích beru mapu cyklostezek a přejíždím na Německou stranu. Cesta vede pěkným lesem na břehu Innu jsou skály a panuje tu docela lezeckej ruch. Je neděle a jak se blížím k Pasovu tak na cestě přibývá lidí. Na soutoku opírám kolo o uvazovací pachole a čekám na kluky. Čekám fakt dlouho. Když dorazej tak Pekky je úplně bez sebe. Jedeme dál podél Dunaje do kempu. S náma akorát příjíždí pani na obtěžkaném kole přitom sama váží asi 40 kilo když jsme jí předjížděli tak si za jízdy balila džojnta.V kempu jdeme do hospody dáváme pivka já samozřejmě nealko. Chci spát pod širákem ale začíná pršet tak stavím stan. Trochu si povídám s partou čechů co jedou Pasov –Vídeň na bruslích.

 9.7  Obernzeel-Lipno  64km

Ráno se nám nechce  vstávat,vaříme čaj. S Jirkou jedeme trochu napřed a dojíždíme partičku a bruslích na přívěsným vozíku co jeden z nich táhne za kolem jako doprovod se vztrhl drát z niple tak se jim snažím pomoct. Mezi tím nám Pekky ujede.Na odbočce u Dunaje směr Šumava volá že je asi o 8 km před napřed. Kašlu na něj a jedu svou trasou. Jirkovi říkám ať jede za ním už proto že má jeho tyčky od stanu. Nechce. Jedeme přes jeden hřeben za druhým. Pořád na Jirku čekám a je mi zima nakonec mu píšu na papír vesnice přes které je to na Lipno a trochu sobecky ho ponechávám svému osudu. Pokračuji z kopce do kopce a začíná pršet. V Urlichsbergu si v infocentru beru podrobnou mapu Bohmenwaldu a na křižovatce za městem je ukazatel Zadní Zvonková. K hranici je to pořádný stoupání a v tom největším slejváku mám defekt tak opravuji. Přehoupávám se přes hřeben a sjíždím k hranici. Na český straně leje ještě víc pohraniční policajti ani nevylezou z baráku. U  Lipna čekám asi půl hodiny na přívoz. Na druhým břehu jdu do kempu teplá sprcha a v hospodě řízek.

 TO JE KONEC  Najeto 1158km